Takhle vypadá pomalá novinařina v praxi
Můj článek o pomalé novinařině vzbudil mezi čtenáři newsletteru velké množství reakcí. Někteří z vás si ale nedovedli představit, jak taková pomalá novinařina vypadá v praxi. Shodou okolností mi tenhle týden přišla čtyři vydání britského Delayed Gratification a tak si ho můžeme společně prolistovat. Je to můj první experiment s videem v newsletteru, tak snad bude všechno fungovat správně. Kdyby nastal nějaký problém, dejte mi prosím vědět.
Zdroj: Já
Pokud nemáte příležitost se nyní na video podívat, zkusím vám v pár bodech shrnout, v čem mě Delayed Gratification okouzlil.
- Každý měsíc v magazínu začíná kapitolou Almanach. Je to taková časová kapsle, kam autoři vybrali desítky zajímavých událostí z daného měsíce. Přidávají k tomu i zajímavé průzkumy, data a připomenou důležitá výročí. Dalo by se to přirovnat k Minutě Deníku N na papíru, ale s pečlivějším výběrem událostí.
- Časopis je na skvělém papíře a autoři se snažili, abyste si ho rádi vystavili v knihovničce.
- Delayed Gratification má 120 stran, a proto se tam nevejde velké množství textů. Novináři tak do něj musí umisťovat jen dobře zpracované příběhy, ze kterých se vyškrtává zpravodajský šum. Kvalita zkrátka vyhrává nad kvantitou.
- Hodně příběhů se v Delayed Gratification vypráví pomocí infografik či komiksovým stylem.
Co na Delayed Gratification říkáte? Líbil by se vám podobný časopis i v Česku? Jak by podle vás mohla vypadat pomalá novinařina v praxi?
Debata