Novináři vytváří moc depresivní obsah. Konečně je touha to změnit
Vítám vás u pravidelného newsletteru Mimo agendu. Dnes se podíváme do blízké budoucnosti novinařiny i virtuálních světů. Obsah je moc depresivní, a tak se čtenáři začali tradičním médiím vyhýbat. Začíná se hledat nový balanc, aby homepage nebyla jedna velká depka, ale přinášela i inspirativní příběhy.
EU vs. virtuální světy
„Evropská komise se rozhodla vypracovat vizi pro vznikající virtuální světy (např. Metaverse) založenou na dodržování digitálních práv a právních předpisů a hodnot EU.“ Jinými slovy se bude debatovat o regulaci něčeho, o čem nevíme, jak bude vůbec v budoucnu vypadat. Vlastně to neví ani lídr v téhle oblasti – společnost Meta (Facebook, Instagram). Ta dává miliardy dolarů do vývoje virtuálního světa, který by měl nahradit třeba naše kanceláře. Sloužit k setkávání lidí, hře, cestování.
Do lákavé vize jako ve filmu Ready Player One to má ale hodně daleko. Grafika Metaversa od Marka Zuckerberga vypadá jako dvacet let stará počítačová hra, ke které potřebujete poměrně drahé hardwarové vybavení, abyste si ji užili. Nehledě na to, že vás technologický gigant aktivně sleduje a vytváří váš osobnostní profil, aby vám mohl lépe distribuovat reklamu. Meta vytváří produkt, který nechtějí používat ani samotní vývojáři, za což je občas vedení zpraží kritickým e-mailem.
Cílem debaty je podle Evropské komise najít řešení, jak virtuální světy nechat otevřené, aby se vyvažoval vliv korporací, které budou fungovat jako správci a gatekeepeři svých produktů. EU chce mít na firmy páku, pokud by například začaly podkopávat unijní hodnoty. Pro příklady nemusíme chodit daleko. Twitter teď začal omezovat odkazy na svého rivala Substack. To samé se může stát ve virtuálním světě, kde některým společnostem bude vstup na určitou platformu omezen.
Velcí hráči v oblasti virtuálních světů i veřejnost budou mít od 5. dubna do 3. května 2023 prostor návrh EU připomínkovat. Jak poznamenal bývalý digitální koordinátor Ondřej Malý, třeba se díky tomuto procesu od Zuckerberga dozvíme, jaké jsou jeho skutečné vize a plány.
Co se týče médií, ta podle Reuters Institute v roce 2023 do Metaversu moc investovat neplánují. „Do této technologie jich budou investovat jen 4 %, což odráží zvýšenou skepsi vůči jejímu potenciálu pro žurnalistiku,“ uvádí zpráva.
Ve využití virtuálních světů tápe i sama Unie. Skvěle to ilustruje i případ, kdy EU vytvořila metaverzum za 10 milionů korun a ke slavnostnímu otevření se připojilo jen 6 lidí.
VIDEO Videohub
Technologie + kolo = láska k pohybu ve městě
Praha není pro kola uzpůsobená. Je kopcovitá, a proto to nedává smysl, zní jeden z argumentů, proč se z našeho hlavního města nikdy nestane další Amsterdam. Je to trochu mýtus, což například v podcastu U kulatého stolu vysvětloval architekt Adam Gebrian. Argument kopcovitosti ztrácí smysl taky s tím, jak přicházejí nové generace elektrokol. Dalo by se to přirovnat k nástupu elektrické Tesly ve světě automobilů. Objevují se koncepty kol, která jsou hezká, lehká a malými motorky vás motivují v pohybu s tím, že vyjedete i prudký kopec a nemusíte slézt a tlačit. Plíživě přichází další evoluce v mobilitě a čísla mluví celkem jednoznačně. Prodej elektrokol v Evropě i USA prudce roste.
Statista Research Department
Když jsem loni bydlel na západě Evropy (Francie, Španělsko, Portugalsko), nešlo to nepostřehnout. Města jsou bicyklům velice dobře přizpůsobená a i mladí lidé využívají pro co nejefektivnější pohyb po metropolích elektrokola. To mě nadchlo. Jakmile jsem se v Česku zmínil, že chci také své e-kolo, byl jsem odsouzen jako lenoch, který je líný šlapat. Je to předsudek. Jde o mobilitu, a navíc jsou nové startupy i technologicky zábavné. Nakonec jsem skončil u Tenways CGO 600. Firma koncept obhájila crowdfundingovou sbírkou, kterou vybrala 6,5 milionu dolarů. A musím říct, že jejich kolo je pecka.
Pohyb po městě mě ještě nikdy tak nebavil. Stále musíte šlapat jako na běžném kole, motorek vám ale pomáhá při převýšení. Prostě máte pocit, že furt jedete po rovince.
Pojďme se podívat, jaké jsem měl obecně kandidáty. Dnes totiž už máte na výběr hodně elektrokol, která spojuje super design, a ještě nízká hmotnost kolem 16 kilogramů.
Původně se mi líbil německý Sushi Bike. Mezi kandidáty vycházel nejlevněji. Má design, který připomíná tradiční kolo, a baterka vypadá nenápadně jako láhev na pití. Dá se také odpojit a použít jako powerbanka. Pro člověka, co lítá na novinářské schůzky po městě a občas bojuje s vybitým mobilem a notebookem, je to ideální kombinace. Nakonec mě odradilo, že nedoručují do Česka musel bych si pro něj jet do Německa, což se mi nechtělo řešit.
Rozhodování padlo na dvě elektrokola, která si v recenzích vedou téměř totožně. Začneme britským Estarli e28 s futuristickým displejem zabudovaným v řídítkách. Jak jsem už psal výše, máte prostě pocit, že kolo je malá Tesla nabitá technologiemi. Navíc hezky vypadá. Britský styl se nezapře.
Zásadním nedostatkem pro mě je, že nejde vyndat baterka. Nechci kolo parkovat v malém bytě. Odnímatelnost baterie se pro mě ukázala být klíčovou.
Při srovnání s Tenways vycházelo Estarli e28 dost podobně. Alespoň podle mého oblíbeného recenzního kanálu na YouTube.
Nakonec rozhodlo, že pár dní před tím, než jsem se odhodlal ke koupi, Tenways vydalo již zmiňovaný model CGO 600, který odstraňoval všechny výtky, které jsem měl k původnímu konceptu. Baterka se dala vyndat a design mi také více sedl. Z Nizozemska přišel balík za pouhých pět dní a kolo jsem podle video návodu sestavil do půl hodiny.
Stihl jsem už projet pár tras i se pořádně vysekat kvůli obrubníku u cyklostezky. Ale i tak to stojí za to.
Lidé s velkým zápalem pro elektrokola často pokukují po značce Cowboy. Tahle cena je ale pro mě už příliš vysoká a design moc futuristický.
Máte tip na podobné zajímavé startupy s elektrokoly? Jaký model byste si vybrali a proč? Napište mi do newsletteru.
Příležitost pro české newslettery
Mezi nejpopulárnější blogovací a newsletterové systémy na Západě momentálně patří Substack. Existují ale i otevřená řešení jako Ghost, který například využívám pro tento newsletter. U těchto zahraničních služeb je často problém s lokalizací. Platební brána a různá nastavení jsou v angličtině, což může některé uživatele od podpory svého oblíbeného autora odrazovat. Podle vývojáře Martina Malého (ten, co dělal Gazetisto) byla nulová lokalizace jednou z největších překážek pro rozvoj placených newsletterů v Česku. Gazetisto to mělo napravit, ale technologicky je momentálně oproti zahraničním službám jako Substack či Ghost prostě pozadu. Dobrou zprávou je, že Ghost nyní bude plně počeštěn a tahle změna se nejspíše projeví už za pár týdnů. Už teď jde experimentálně zapnout lokalizace platební brány do češtiny, což jsem udělal.
Telegraficky
Za tenhle tip děkuji Honzovi Javorkovi. Aplikace Boring Report využívá ChatGPT, aby zbavila zpravodajský obsah senzacechtivosti a doručila jen podstatné informace. Začal takový závod ve zbrojení, jak objevit zajímavý segment, který AI nabízí, a ten zpoplatnit.
Ministryně Jana Černochová (ODS) vs. Echo 24. Je těžké v téhle kauze někomu fandit.
Šovinistická prasátečka….. Pan Balšínek zřejmě trpí obsesí Černochovou a měli by mu změnit medikaci. A tohle si říká “novináři”?🤷🏼♀️ I bez zvuku vypadají jako parta vylitejch impotentů, co si cvrnknou do trenek jenom při představě, že někdo vezme na výlet právě je. Nevezme, kluci. pic.twitter.com/McQtfkadvF
— Jana Černochová (@jana_cernochova) April 6, 2023
Politička má právo se kvůli výrokům, které padly v podstatu z úst novinářů, zlobit. Její reakce v půl jedné ráno ale zároveň ukazuje, že u Twitteru nemá filtr a publikuje drsné výroky bez dohledu tiskového oddělení. To je u silového resortu znepokojivé. Už jednou se stalo, že komentovala pád „ruské“ rakety do Polska, při němž zemřeli dva lidé. Tehdy byly ostatní státy mnohem zdrženlivější a v situaci, která celý konflikt mohla eskalovat, se prozřetelně držely zpátky. Realita nakonec byla složitější. Jednalo se o raketu ruské výroby, kterou vypálili v rámci protivzdušné obrany Ukrajinci.
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání upozornila TV Seznam, že porušuje licenční podmínky, protože zrušila zpravodajské pořady. Ty byly součástí podmínek. (Lupa.cz)
Psal jsem pro E15
Jakub Zelenka
Jakub Zelenka
Trendy v médiích v roce 2023 – depka mezi novináři a snaha tvořit pozitivní obsah
Reuters Institute každý rok vydává své predikce, které sestavuje na základě rozhovorů se stovkami mediálních pracovníků i akademiků. Potvrzuje se to, co v Česku už nějaký čas také cítíme. Rok 2023 bude pro média mimořádně náročný a v oboru panuje depka. Stačí se jen kouknout na náš trh. Velké mediální domy propouštějí. Z Economie odchází klíčoví lidé jako David Klimeš, který navíc koketuje s myšlenkou, zda vůbec v novinařině zůstat. Nástup nových technologií jako AI některým novinářům ohrožuje kariéru a objevují se nové formáty vyprávění příběhů, které řada starších kolegů nechce znát a nechce se je učit.
Vedle toho máme za sebou sérii tragických událostí jako pandemie, válka na Ukrajině a sílící projevy globálního oteplování. Lidé se kvůli téhle skepsi a negativitě začali tradičním médiím vyhýbat. Vlastně se jim vůbec nedivím. Tenhle pocit mi už před půl rokem popisoval Vojta Žižka z Investičního podcastu. Psal to i na svůj Instagram a má pravdu. Číst zpravodajské servery hned po ránu je ten nejhorší start, chcete-li do dne vstoupit s dobrou náladou.
Lité tak utíkají k nekonfliktním rozhovorům, jaké nabízí třeba podcast Insider, či k projektům, které nepodávají jen negativní a apokalyptické zprávy. Hodně tvůrců a influencerů tohle vnímá a vymezuje se tím proti velkým mediálním domům, což jim dodává i jistou konkurenční výhodu. V zahraničí si to podle dat Reuters začínají uvědomovat i samotní novináři.
„Mohl by to být právě tento rok, kdy vydavatelé přehodnotí svou nabídku, aby se vypořádali s dvojí výzvou, kterou představuje vyhýbání se zprávám a odloučení – aby nabídli více naděje, inspirace a užitečnosti?“ ptá se zpráva Reuters Institutu.
Co si vlastně představit pod pojmem pozitivní zpráva?
Když jsem kdysi dávno začínal v Lidových novinách, dokonce pro tento typ obsahu u nás vznikla speciální rubrika „Pozitivní zprávy“. Kromě hlubokých lidských příběhů v ní člověk narazil na různé informace o charitativní pomoci a předávání šeků od firem. Tohle je přesně příklad toho, jak to nedělat.