Jakub Zelenka - Mimo agendu

Média na rozcestí – 2. díl

1/9/2022, 5:00:00 PM


Blbej rok pro demokracii

V lednu 2013 čeští voliči zvolili Miloše Zemana prezidentem České republiky. V červnu miliardář Andrej Babiš (ANO) koupil vydavatelství Mafra (Lidové noviny, MF Dnes). V říjnu skončilo jeho hnutí ANO druhé v parlamentních volbách a z Babiše s obrovskou kumulací moci se stal místopředseda vlády. Od té doby žila Česká republika ve velké politické krizi a bojovala o podobu své demokracie i o prozápadní směřování.

Vítězstvím koalic v parlamentních volbách nad Babišem nyní nejspíše dojde k drobnému zklidnění. Babiš zamířil do opozice a se svým bezprecedentním střetem zájmů už nebude rozhodovat o rozpočtu země. Jeho moc nejspíše zeslábne, ačkoli stále vlastní mediální dům Mafra. Zasáhnout ještě může do prezidentských voleb. Jeho kandidatura ale není jistá, a i kdyby vyhrál, v prezidentské pozici nebude v parlamentní demokracii koncentrovat takovou moc jako premiér. Navíc nebude v nejbližších letech schopný ovládnout ani Senát, který je baštou demokratických stran.

Zeman má zase kvůli svému zdravotnímu stavu stále méně sil hrát své mocenské hry a posouvat zemi k poloprezidentskému systému. Než se nadějeme, tato postava nadobro zmizí z veřejného prostoru. 

Rok 2013 by se dal přirovnat k začátku úleku, který do demokraticky smýšlející společnosti a médií napumpoval adrenalin z hmatatelného ohrožení a vybičoval je k odporu. Žili jsme v neustálé politické krizi, která je v některých ohledech velmi blízko tomu, co zažili a v nějaké podobě ještě zažívají v USA s exprezidentem Donaldem Trumpem. 

Nyní adrenalin vyprchává. Doping založený na Babišovi a Zemanovi pro tuzemská média nebude už tak účinný. Premiér Petr Fiala (ODS) deklaroval návrat politické kultury. Pokud by k tomu skutečně došlo, je to i deklarování nudnějších zpráv o politice bez dennodenních dramat.

V USA, kde je Trump stále všudypřítomnou postavou i jakožto exprezident, probíhají debaty, jak se média za jeho vlády změnila a zda se vydala správnou cestou. Některé z těchto otázek budou trápit v budoucnu i české novináře. Pojďme se podívat na výzvy, které obor po Zemanovi a po upozadění Babiše čeká. Americká zkušenost náš může inspirovat.

Média fungovala roky na steroidech

Zní to cynicky, ale krize je pro média i obrovská ekonomická příležitost. Když Donald Trump zahájil kandidaturu na prezidenta USA, šéf televizní stanice CBS Les Moonves prohlásil: „Možná to není dobré pro Ameriku, ale je to zatraceně dobré pro CBS.“ 

Nastal zvláštní stav. Mocní muži jako Trump, Zeman i Babiš na novináře aktivně útočí. Uráží je. Šikanují je. Kdyby mohli, rádi by médiím přistřihli křídla a měli nad nimi kontrolu. Výsledkem jejich snahy je ale i bezprecedentní růst předplatného a sledovanosti. 


Obsah pro předplatitele


Tento článek je pouze pro předplatitele

Předplaťte si nebo se přihlaste

Cena od 119 CZK měsíčně

Ne, přátelé, tady žádný otevřený text není.


Blbej rok pro demokracii

V lednu 2013 čeští voliči zvolili Miloše Zemana prezidentem České republiky. V červnu miliardář Andrej Babiš (ANO) koupil vydavatelství Mafra (Lidové noviny, MF Dnes). V říjnu skončilo jeho hnutí ANO druhé v parlamentních volbách a z Babiše s obrovskou kumulací moci se stal místopředseda vlády. Od té doby žila Česká republika ve velké politické krizi a bojovala o podobu své demokracie i o prozápadní směřování.

O mněDar do kloboučku