Jakub Zelenka - Mimo agendu

Influenceři na straně Číny: Inspirovali mě Kluci z Prahy, tvrdí propagandista

1/16/2022, 5:00:00 PM


Čína zkouší zlepšit svůj mediální obraz ve světě skrze sociální sítě, jež paradoxně sama zakazuje. K tomu najímá západní influencery, nebo se trochu neohrabaně snaží stvořit své vlastní. Několik dní jsem si psal s Pepou – Klukem z Pekingu, který chce zlepšit pohled Čechů na svou zemi. Inspirací mu je prý Janek Rubeš a youtubový kanál Kluci z Prahy.

Je důležité hned na začátku zdůraznit, že Pepa není angažovaný občan snažící se spontánně pomoci své vlasti a šířit osvětu o čínské kultuře. Jak upozorňuje i sám Facebook, kde čínský „influencer“ publikuje, je to zástupce čínským státem ovládaného média. V tomto případě CR China Radio International (CRI, česky: Čínský rozhlas pro zahraničí)

CRI vysílá do 43 jazyků po celém světě včetně češtiny a jeho produkce je pod drobnohledem tamní komunistické strany. Čínská vláda médium používá mimo jiné i pro šíření lží a dezinformací. Dalo by se to přirovnat k Rusku a jeho agentuře Sputnik. Navíc není neobvyklé, že lži od sebe tato média přebírají, pokud se jim to hodí.

Například na začátku koronavirové pandemie dostával čínský rozhlas do veřejného prostoru narativ, že virus nepochází z Číny a pravděpodobně za vším stojí USA. Během kritického období, kdy země po celém světě včetně Česka začaly svírat lockdowny, aby se přenos nemoci zpomalil, se pod značkou CRI zjevil i Pepa. Vzniklo Studio Krteček, které využívalo jako maskota známou postavičku z kresleného seriálu od Zdeňka Milera.

Dávalo to smysl. Krteček je v Číně i Česku populárním pohádkovým stvořením, a dokonce i Miloš Zeman ho během česko-čínského restartování vztahů zneužíval jako symbol nové éry. Ve spolupráci s čínským studiem vznikl i 3D animovaný seriál Krteček a panda, který se dokonce slavnostně promítal na Hradě.

 V únoru 2021 na Facebooku vznikla stránka Kluk v Pekingu. Redaktor CRI Pepa se na ní snaží stylizovat do lifestylového vlogera a pravidelně publikuje videa o svých cestách po Číně. Ukazuje, jak se dělá tradiční čínský čaj. Natáčí památky a vypráví o jejich historii a seznamuje Čechy s technologickými úspěchy své země. 

Už teď si Pepa připravuje půdu pro pokrývání olympijských her v Pekingu, které čelí kvůli porušování lidských práv diplomatickému bojkotu od USA a dalších zemí. Zaznívají hlasy, že by se k němu mělo přidat i Česko. Mluvila o tom například europoslankyně za Piráty Markéta Gregorová. Žádné zásadní kroky v tomhle ohledu ale česká diplomacie zatím neudělala. 

Olympiáda je pro Peking a tamní režim důležitou událostí, kde mohou prezentovat vyspělost země a technologický pokrok, jehož Čína v poslední dekádě dosáhla.

Jak ukazuje pátrání amerických novinářů, Peking začal investovat miliony dolarů do západních influencerů, aby svátek sportu pokryli. 

Informace vyplývá z americkém registru pro společnosti hájící zájmy cizích států. Přes společnost Vippi Media se sídlem v New Jersey probíhá nábor influencerů. Většina příspěvků se má zaměřovat na život v Číně a na olympijské hry. Dvacet procent na spolupráci USA a Číny. Tohle je ale jen špička ledovce. Podle registru Čína od roku 2016 do podobných aktivit v USA investovala přes 170 milionů dolarů. Z toho 60 milionů připadá jen na rok 2020.


Odkaz na Tweet

Čína – podobně jako Rusko – udržuje tradiční média. Nejznámějšími zástupci jsou China Daily nebo televize CCTV. Influenceři se ale ukazují jako zajímavý způsob, jak se dostat za nižší částky k více lidem. „Kouzlem osobnosti“ navíc dodávají internetové celebrity informacím auru pravdivosti. A když přestane influencer fungovat, jednoduše se najme jiný.

Zatímco Chaina Daily a CCTV jsou ve světě poměrně dobře popsány jako propagandistické nástroje, internetové hvězdy jsou méně transparentní a velmi špatně lze u nich odlišit sponzorovaný obsah třeba jen od hloupého názoru postaveného na dezinformacích. Čína tím vlastně zneužívá svobodu slova na Západě, aby oslabovala demokratické režimy.

Tento mechanismus velmi dobře popsal The New York Times. Vysledoval YouTubery, kteří dostali pozvánku do Číny a totalitní velmoc jim hradila veškeré náklady. Peking tím získal líbivé a nekonfliktní reportáže z provincie Sin-ťiang, kde se nacházejí koncentrační tábory pro Ujgury. To není vše. YouTubeři začali ve videích šířit třeba i čínské spekulace, že USA zamořily svět koronavirem či že se kritikou provincie Sin-ťiang snaží srazit vzestup Číny. 

Totalitní asijská velmoc má také metody, jak influencery v jejich práci motivovat. Pokud se video propagandě hodí, začne ho sdílet síť ambasád po celém světě. Třeba ambasáda v Itálii má přes 180 tisíc sledujících. Tím influenceři získávají fanoušky, množství přehrání i větší příjmy za reklamu. Z analýzy The New York Times nicméně také vyplynulo, že podpory se jim dostává i od armády trollích účtů bez obsahu a jen s pár sledujícími.

Kuriózní byla i reakce Googlu, který vlastní portál YouTube, kde k těmto nekalostem docházelo. Účty nesmazal ani nijak neoznačil. Novinářům The New York Times slíbil, že tvůrcům připomene, aby se chovali transparentně, neboť to mají i v podmínkách. Americká technologická firma se sice snaží bojovat proti propagandě totalitních států označením, že se jedná o obsah pod kontrolou cizí velmoci, soukromé profily redaktorů propagandistických médií ale neoznačuje. V tomhle je Facebook důslednější.

Rozhovor s Pepou z Pekingu


Obsah pro předplatitele


Tento článek je pouze pro předplatitele

Předplaťte si nebo se přihlaste

Cena od 119 CZK měsíčně

Ne, přátelé, tady žádný otevřený text není.


Čína zkouší zlepšit svůj mediální obraz ve světě skrze sociální sítě, jež paradoxně sama zakazuje. K tomu najímá západní influencery, nebo se trochu neohrabaně snaží stvořit své vlastní. Několik dní jsem si psal s