Forum 24 je slon v místnosti české žurnalistiky
Forum 24 šéfredaktora Pavla Šafra roky testuje hranice české žurnalistiky, které v některých případech i překročilo.
Forum 24 šéfredaktora Pavla Šafra roky testuje hranice české žurnalistiky, které v některých případech i překročilo. Médium balancuje mezi názorovou publicistikou a manipulací, proti které projekt paradoxně vedl zpočátku tažení.
„Nejde mi o pana Babiše, ale o manipulaci. Určitou technikou a postupy, které jsou zákulisní a mocenské, dokáže bohatý a mocný člověk změnit mediální obraz tak, že vstoupí majetkově do vydavatelství a následně se poté změní publikování o něm ve svobodných médiích…,“ prohlásil Šafr na tiskové konferenci, která v roce 2015 předcházela spuštění nového serveru Svobodné fórum. Spolu s ním představil projekt i analýzu článků Babišovy Mafry, v níž došel k závěru, že politik miliardář své vydavatelství zneužívá.
Krátce na to se Svobodné fórum i sám Pavel Šafr zapojili do aktivismu – do té doby pro média poměrně neobvyklého. Když o rok později na mimořádném zasedání sněmovny grilovala opozice Andreje Babiše za kauzu Čapí hnízdo, ve které měl politik zneužít dotace, do ulic vyjely dodávky s billboardy: „Miliardář nepotřebuje žádné dotace!“ a pod nimi svítilo logo Svobodného fóra. Šafr sám se přidal v převleku čápa k průvodu, který měl na nekalosti v kauze upozornit.
Velkým tématem se pro Svobodné fórum stal stav české žurnalistiky. Nejvíce se logicky zaměřilo na Mafru ovládanou Babišem, do které patří třeba MF Dnes či Lidové noviny. Nejednalo se v té době o jedinou velkou akvizici. Obecně z českého trhu zmizeli zahraniční vlastníci a nákup velkých vydavatelství tuzemskými oligarchy novinařinu v zemi pokřivil. Interpretace světa pohledem Svobodného fóra ale stavěla všechny novináře pracující pro oligarchy ovládaná vydavatelství do pozice poskoků, kteří slepě slouží mocnému podnikateli a mohou v tom pokračovat i po svém odchodu.
Autorem řady těchto komentářů je Jiří Sezemský, který dříve pracoval jako poradce Petra Nečase (ODS) a zastával i pozici mluvčího. O morálce v médiích tak kázal člověk, který překročil takzvaný Rubikon z médií do PR a pak se vrátil zase zpět, což by rozhodně nemělo být standardem. Zvláště pokud se v oboru angažoval na straně politiky.
Tohle černobílé vidění světa prezentované Svobodným fórem je chybné. Novinář se automaticky nepřekalibruje na nové majitele v sekundě, co podepíše smlouvu. Výjimky samozřejmě existují, ale řada novinářů do oboru šla kvůli hodnotám a svému přesvědčení, že dobře odvedená práce má svůj smysl. Bez této motivace by bylo jednoduché přesedlat do PR, kde se kolikrát platy pohybují v jiné dimenzi.
Aplikováním logiky Sezemského na celý obor novinařiny – tedy že novinář slouží majiteli média a plní jeho přání – odsouvá novinařinu spíše do pozic marketingu a PR, které realizují zadání klienta.
Důvody, proč řada novinářů zůstala v Mafře, byly různé. Nešlo jen o ekonomickou situaci, ale třeba i víru, že se kvalitu novin podaří udržet a za starobylé značky se vyplatí bojovat. Nakonec se sice ukázalo, že k výrazné degradaci novin došlo. Proces by byl ale rychlejší, kdyby se kvalitu nesnažili držet srdcaři, kteří dělali svou práci nejlépe, jak mohli. S každým dalším odchodem bylo vidět, že se renomé novin naleptává, a díra, která vznikla, nebyla zalátána adekvátní náhradou.
V Mafře navzdory všemu vyrostli i kvalitní novináři dlouho po převzetí Babišem. Jejich pozice nebyla snadná, ale dokázali psát důležité věci. Příkladem je třeba příběh rozprášené Olomoucké MF Dnes, která se držela až do posledního dechu a bránila novinářské hodnoty.
Dalším příkladem je Radek Kedroň a Ondřej Golis. Oba patří mezi skvělé investigativní novináře. Kedroň vedl v Mafře Lidovky.cz a pod jeho vedením jsem nikdy necítil nátlak na překrucování reality. Po svém odchodu vybudoval server iRozhlas, který patřil mezi přední servery rozkrývající dotace pro Agrofert a zveřejňující zásadní posuny v kauze Čapího hnízda. Ve Svobodném fóru byli ale oba novináři nařčeni, že kauzu Čapí hnízdo překrucují. Opět za texty stál exporadce Sezemský. Šafrovu médiu se nelíbilo, že konkurenční novináři vznášejí kritické dotazy třeba ohledně vyšetřovatelů v kauze Čapí hnízdo. Investigativní texty přitom uspěly nejen ve velmi kontrolovaném prostředí veřejnoprávního média, ale také oba novináři dokázali kolem Babiše přinášet zásadní odhalení, aniž by proti politikovi, který jim vzal noviny, vedli osobními vendetu a podléhali emocím.
Svobodné fórum zkrátka roky útočilo na novináře, kteří psali, že svět je někdy složitější a rozhodně ne černobílý. Šéfredaktor Respektu Erik Tabery publikoval v roce 2015 esej, kde slušně se Šafrovým přístupem k novinařině polemizuje. „Ve zkratce píši o tom, že Andrej Babiš je sice velký problém pro zdejší politickou a veřejnou scénu, ale ne tak velký, aby se kvůli němu opouštěla věcná, kritická a investigativní žurnalistka,“ shrnul Tabery svůj text do pár vět.
Od Šafra ale následovala místo polemiky reakce, ve které si navíc vymyslel schůzku mezi Taberym a Babišem, což doprovodil konstrukcí, že to je důvod, proč Respekt nepíše o mocném muži dostatečně kriticky. Čas opět ukázal, že Respekt patřil mezi přední média, která odhalila skandály spojené nejen s Babišem, ale i jeho vládou. Popisoval třeba velmi detailně pevné objetí šéfa hnutí ANO s Hradem a dopad například na naší diplomacii.
Do světa zpravodajství
Výše zmíněnými příběhy se snažím ilustrovat, jak realita prezentovaná Šafrem a jeho médiem může být někdy složitější. Jako člověk milující svobodu slova nicméně respektuji i silný názor na témata a novinařinu, s nímž se neztotožňuji, a raději než očerňování volím polemiku. Může nám přijít úsměvné, že se na titulní straně Revue Forum objeví fotka Petra Fialy (ODS) s nápisem „Lepší premiér“ a vše vypadá jako předvolební leták. Šafr ale dobře zná svou cílovou skupinu a vysílá jasný vzkaz, který možná balancuje na hranici kýče, ale je legitimní. Kdokoliv má šanci se proti tomu kriticky vymezit či reagovat komentářem. Zvláště v době sociálních sítí.
V roce 2017 nicméně došlo k události, která změnila pravidla hry. Pavel Šafr projekt rozšířil o zpravodajství. Vzniklo Forum 24 a Svobodné forum se transformovalo do jeho názorové sekce.
Vstup do světa zpravodajství s sebou nese ale i novou zodpovědnost. Forum 24 tím mimo jiné deklarovalo, že se hlásí k pravidlům, která se snaží dodržovat seriózní média po celém světě. Nejde jenom o poučky typu, že se informace ověřuje na základě tří na sobě nezávislých zdrojů. Ve zpravodajství by se médium i novinář měli snažit o vyváženost. Té se například dá přiblížit oslovováním všech aktérů v kauze či kritickým přístupem ke všem respondentům bez ohledu na osobní sympatie. Pokud se tato pravidla o zpravodajství řádně nedodržují, může být snadno překročena hranice mezi informováním a manipulací.
Krokem do světa zpravodajství se takové projekty také dostávají pod bedlivější dohled novinářské komunity. Pokud se nějaký text tváří jako zpráva od zpravodajského serveru a obsahuje závažné odhalení, ostatní mají logicky tendenci jej převzít. To se třeba u komentářů a názorových textů tak často neděje. Ostatní média si ale musí být jistá, že taková zpráva splňuje všechny náležitosti. Pokud mají pochybnosti, ověří si ještě informace po vlastní ose. Právě v tomto bodě se začalo ukazovat, že Forum 24 má někdy s dodržováním standardů problémy.
Ilustruje to například kauza Andreje Babiše mladšího, který před volbami přijel do České republiky, aby se postavil svému otci. Jedná se bezpochyby o velice komplikovaný a bolestivý příběh citlivého člověka, který mohl být zneužit svým rodičem k podvodu v kauze Čapího hnízda. Také doteď panují nejasnosti kolem jeho diagnózy duševní nemoci. Babiš mladší se cítí zdravý a proti verdiktu lékařů bojoval.
Nechci ani jeden aspekt případu zlehčovat. Jde ale o postup, který při pokrývání ostře sledované kauzy Forum 24 použilo. Andrejem Babišem mladším manipulovala žena pod přezdívkou Bohdan Švarc s velmi pochybnou minulostí, pravým jménem Hana Demeterová. Ta například vylákala z řady lidí peníze pod záminkou charity. V tom samém pokračovala i na Novém Zélandu, kde nyní žije a odkud celou akci s Babišem mladším i přes velký časový posun řídila.
Problematické na postupu Fora 24 bylo, že ačkoliv neznalo ženinu identitu, velmi úzce s ní spolupracovalo na pokrývání kauzy včetně toho, jak mají některé aktivity Babiše mladšího vyznít v mediálním prostoru.
Zbytek článku je jen pro předplatitele