Je ideální čas na reformu České televize
Vítám vás u pravidelného pondělního newsletteru Mimo agendu. Dnes se budu věnovat dopadům sociálních sítí na duševní zdraví. Tahle debata začala výrazněji probleskovat během diskuse o zákazu čínského TikToku. Problém je, že na model, který je destruktivní pro naše mozky, najela většina nejpopulárnějších služeb jako Instagram či Facebook. V části pro platící odběratele najdete komentář o nutných změnách ve veřejnoprávních médiích. Podle mě je nyní nejlepší čas na radikálnější reformu České televize a Českého rozhlasu.
Další newsletter vyjde v úterý kvůli Velikonocům. Připomínám, že je možné se mnou o tématech diskutovat i na mém Discordu.
Falešná mluvčí generála Pavla na Instagramu
Na Instagramu je spousta fake účtů, kteří se z vás snaží vylákat peníze. Své o tom ví třeba Vojta Žižka s investičním podcastem, jehož „kopie“ vznikají téměř každý den. Podvodníci začali krást identity i lidem kolem politiky. Teď si mě třeba přidal účet, který se vydával za mluvčí generála Petra Pavla. Konverzaci se mnou vedl ohledně podpory prezidenta, ale jistě se to brzy stočí k nějakému finančnímu příspěvku, jak bývá u podobných podvodů zvykem.
Pokřivení Twitteru předplatným
Twitter se už před časem přiblížil TikToku stránkou For You (Pro vás), která nasává a pomocí algoritmu distribuuje tweety, které by vás měly zaujmout. Prakticky to ale funguje tak, že proti sobě tříští různá názorová spektra, což vyvolává hádky a ze sociální sítě s modrým ptáčkem dělá ještě toxičtější místo. For You také velmi snadno dovede zaměřit cíl pro hromadné šikanování a lynč, což se děje téměř dennodenně. Každý den je zkrátka na Twitteru někdo hlavním padouchem a dostane čouda, zatímco druhý tábor ho srdnatě brání.
Nyní Musk přišel s plánem, který může situaci ještě zhoršit. Do záložky For You se dostanou zejména účty, které platí twitterové předplatné. (Uvidíte tam i účty, které přímo sledujete.) Větší dosah za předplatné dává na papíře smysl, pojďme se ale podívat na data, jak si program Twitter Blue vlastně vede.
Informace pochází od výzkumníka Travise Browna, který prémiový program Twitter Blue analyzuje od ledna a syrová data publikuje na GitHubu.
- Polovina všech uživatelů s Twitter Blue má méně než 1 000 sledujících. Těchto předplatitelů je 220 132.
(Data se mohou lehce lišit od skutečnosti, protože do Twitteru úplně nevidíme. Brown měl nicméně vždy předpovědi velmi přesné.)
- 78 059 předplatitelů služby Twitter Blue sleduje méně než 100 uživatelů!
- 2 270 předplatitelů služby Twitter Blue má nula sledujících.
Twitter Blue mimo většího dosahu na sociální síti zatím moc výhod nenabízí. Je vidět, že desítky tisíc uživatelů si od předplatného slibovaly větší dosah a tím pádem i vliv. Pokud máte zajímavý obsah, dosáhnout tisíce sledujících je i v Česku velmi snadné. Taková kvanta do jisté míry nezajímavých profilů teď budou pravděpodobně zaplevelovat díky předplatnému více prostoru a bude těžší se jim vyhnout. Navíc u Twitteru Blue nefunguje ověřování identity, takže se nevyfiltrují ani fake účty a boti.
- Brown také uvádí, že z původních zhruba 420 tisíc účtů, které měly staré ověření identity, na Twitter Blue přešlo jen 6 482 uživatelů.
Dříve měli ověření především celebrity, novináři a politici. Je vidět, že mezi nimi zájem o službu zatím moc nepanuje.
- Twitter Blue platí jen 0,2 % všech uživatelů Twitteru. Kdo jsou tito lidé?
Sociologické průzkumy nemáme. Odpozorovat se ale dá, že jsou to fanatičtí podporovatelé Elona Muska, ale i radikální proudy, kterým se nyní otevřel na Twitteru velký prostor pro šíření svých myšlenek.
Musk na začátku svého úřadování po převzetí Twitteru vyhodil lidi, kteří stojí za kontrolou obsahu. Narostl tak počet rasistických výpadů a projevů nenávisti. Nyní Twitter umožňuje za pár dolarů tuhle nenávist šířit snadněji a k více lidem. Tohle nastavení bude také přát marketingovým projektům, které už teď veřejný prostor zaplevelují velkým množstvím falešných účtů určených k šikaně politických oponentů a novinářů.
Musk nyní ohodnotil Twitter na polovinu ceny, za kterou ho koupil. Nemyslím si, že sociální síť padne a ze dne na den ji někdo vypne. Špatná finanční kondice má ale za následek rezignaci na ochranu uživatelů a vytváření pobídek pro magory, které možná povede k dalšímu exodu uživatelů publikujících kvalitní obsah.
Nejen Čína, ale i ochrana zdraví duše
Debata o zákazu TikToku zvedla i téma dopadu sociálních sítí na naše duševní zdraví. V tom si mohou všechny hlavní platformy jako Meta (Instagram, Facebook) i Google podat s čínskou konkurencí ruku. Financial Times citují průzkum Pew Research o tom, na jakých službách jsou nezletilí v USA ve věku od 13 do 17 let závislí.
Od roku 2013 do současnosti se zvýšil počet mladých lidí s pocitem úzkosti. Více jich myslí na sebevraždu, či se přímo o sebevraždu pokusí. Odborníci a zástupci technologických gigantů se přou o tom, co je hlavní příčinou. Řada vědeckých studií nicméně už teď upozorňuje, že být online a neustále kontrolovat sociální sítě má na mozek lidí mladších 25 let dopad. Souvisí to s nastavením služeb, které vás za konzumaci a tvorbu obsahu neustále odměňuje. Mohou to být lajky i krátkodobá radost z nově objeveného obsahu. Tématu jsem se podrobněji věnoval tady:
Algoritmy také distribuují obsah, který může úzkost umocňovat. Třeba příspěvky týkající se příjmu potravy.
Britská vládní agentura Ofcom tento týden vydala zprávu o návycích mladých lidí na sociálních sítích. Téměř každé dítě od 13 do 17 let sleduje krátká videa na sociálních platformách jako TikTok, Instagram či YouTube.
Mladí lidé tíhnou třeba k dramatickým videím, která je více stimulují, ale na která se zároveň nemusí tolik soustředit. Co si pod tím představit? Drby, konflikty, kontroverze, extrémní výzvy či vysoké sázky.
Populární jsou tedy reakční kanály, kdy některý influencer vytvoří obsah a jiní na něj reagují. Tento druh obsahu se třeba YouTube snaží v poslední době na nátlak inzerentů upozadit.
Znáte Shopaholic Adel? Ta je vlastně produktem tohoto trendu. S jedním youtuberem jsem se bavil o tom, že tenhle obsah je jako nekonečný had, který požírá vlastní ocas. Kontroverzní osobnosti dělají naschvál skandály, případně si nemohou pomoci a dopouští se kontroverzí, a to generuje další a další obsah pro specializované kanály. Říkejme tomu bulvár 2.0.
Sociální sítě s cizím obsahem
Podle Ofcom také lidé konzumují méně obsahu od svých přátel. Zaujme je tak většinou obsah od profesionálních tvůrců. Pryč jsou tedy časy, kdy začínal Facebook a neustále nás otravovaly příspěvky o tom, co si kdo dal k obědu a co zrovna dělá. Sociální sítě se proměnily spíš v takový Netflix ke konzumaci obsahu a interakce mezi lidi probíhá v uzavřených chatech.
Zajímavé je, že řada mladých lidí tvoří obsah pro sociální sítě, ale nikdy ho nepublikuje. Třeba si upraví fotku na Instagramu, ale uloží si ji jen do konceptů.
Stále větším tématem je také „detox“ od sociálních sítí. Mladí lidé se uvědomují, že sítě mají někdy negativní vliv na jejich duševní stav, a tak si od nich občas dávají pauzu.
Do detoxu jsem osobně najel na začátku roku a smazal jsem aplikace sociálních sítí z mobilu. Mohu potvrdit, že se cítím mnohem lépe.
Telegraficky:
- Komentátor David Klimeš odchází k 30. dubnu z Aktuálně.cz. Vydavatelství tak přichází v těžkých dobách o další výraznou tvář, který tvořila kvalitní a unikátní obsah. Osobně Klimeše považuji za jednoho z předních komentátorů se zaměřením na ekonomiku v Česku. V podcastu Českého rozhlasua ve svém newsletteru naznačil, že zvažuje i úplný odchod z oboru. Snad k tomu nedojde. Jeho hlas by chyběl.
Svůj odchod tento týden oznámil také odborník Hospodářských novin na Rusko Ondřej Soukup. Teď směřuje do Rozhlasu. O problémech v Economii (Aktuálně, HN, Respekt) jsem psal v nedávném newsletteru. V ohrožení je mimo jiné i Respekt a podle mých informací nás možná čekají další odchody.
- Úspěch Čestmíra Strakatého na HeroHero (téměř 5 tisíc předplatitelů) inspiroval další novináře, aby to zkusili taky. Na platební bráně se tak objevili třeba Michael Rozsypal či Luboš Procházka (ten, co dělal rozhovory se Zemanem). Je otázka, kolik podobných rozhovorových projektů je malý český trh schopný pojmout. Zvláště když se v interview točí stále ty samé osobnosti. Jen pro příklad – kuchař Pohlreich byl tři týdny zpět u Čestmíra, minulý týden na SpotLight (Aktuálně.cz) a podobně zavítal v posledních měsících do několika dalších podcastů. Možná je prostor hledat i jiné formáty než klasické rozhovory.
- Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) by chtěl stíhat novináře za vynášení informací ze spisů. Návrh je v evropském kontextu naprosto mimo a politik za něj byl po právu kritizován. Blažek navíc čelí podezření, že se jako ministr snažil ovlivňovat citlivou kauzu s brněnskými byty, která se točí kolem jeho spolustraníků.
- Itálie je prvním evropským státem, který zakázal ChatGPT kvůli ochraně osobních údajů v datech, která AI při učení hromadně nasává.
- Končí šéfredaktorka Vogue Andrea Běhounková. Zatím se neví, kdo ji nahradí. (MediaGuru)
- Rozjela se debata o podmínkách v kulturní žurnalistice s názvem Nadšením nájem nezaplatíš. Obecně platí, že je velmi špatně honorovaná. Řada lidí ji dělá jako vedlejšák, protože by se jí neuživili. Celý tenhle segment je velmi podfinancovaný.
- Nakonec něco pro zasmání. Někdo skrze ChatGPT 4 rozehrál textovku podobnou pokémonům.
Pojďme se konečně bavit o České televizi
Debata o budoucnosti a reformě České televize a Českého rozhlasu byla z pochopitelných důvodů tabu. Na Hradě byl Miloš Zeman, který dělal vše proto, aby kvalitní média zničil, či alespoň poplival. Ve sněmovně vládl Andrej Babiš, který vlastní vydavatelství Mafra. Veřejnoprávní média tak konkurují jeho byznysu. Navíc měl velmi těsné vztahy se Zemanem a hodně kroků s ním koordinoval, což by v případě otevření debaty o změnách ve veřejnoprávních médiích mohlo dopadnout tragicky.
Teď máme novou vládu Petra Fialy složenou ze stran, které mají v programovém prohlášení podporu a rozvoj médií, a tyto strany zároveň ovládají Senát. K tomu je na Hradě prezident, který také nemá s novináři žádný problém – spíš naopak.
Prezident navíc stejně jako jeho poradci zastává názor, že silná média dokážou kultivovat demokracii a v době, kdy se válkou na Ukrajině snížila bezpečnostní stabilita v celé Evropě, čelit třeba ruským dezinformacím. K tomu všemu je stále ještě probuzená občanská společnost, viz například Milion chvilek pro demokracii.
Už dlouhou dobu nebyla tak dobrá příležitost otevřít citlivé téma, co s Českou televizí a Českým rozhlasem. Když ne teď, tak kdy? Volby jsou navíc poměrně daleko a otevřelo se tak vzácné okno pro pořádné reformy bez zatížení populismem.