Jakub Zelenka - Mimo agendu

Příspěvky: 49 • Cena od: 119 CZK měsíčně

Ukázkové vydání zdarmaO mněDar do kloboučku



Mám slevový kód

Jsem novinář. Trhnul jsem se ze života v redakci. Píšu dál bez zatížení denní agendou.

Influenceři si umí vytvořit lepší podmínky než novináři. Na obsahu je to vidět



Petr Mára byl první influencer, u kterého jsem si jako novinář uvědomil, že časy se mění. Mám před očima jeho první videa. Mají špatný obraz i zvuk. Na dnešní standardy je to spíše neposlouchatelné. Inspirativní nicméně není provedení, ale sebevědomí a cílevědomost, kterými si Petr Mára řekl o pozornost lidí a dostal ji. Nešel do mediálního domu, jak by to udělala řada novinářů, a nežádal o prostor. Prostor si dokázal vytvořit sám a to mu dalo i větší svobodu.

Novináři by se z podobných příběhů influencerů mohli poučit. I na malém českém trhu vznikla řada úspěšných projektů, které fungují tak dobře, že se kolem silných osobností influencerů utvořily malé redakce o velikosti projektů, jako je Hlídací pes. Novináři si musí konečně přiznat, že úspěch lidí jako Petr Mára nebyla anomálie, ale trend. 


Asijský účet za ekonomický zázrak. Zaplatil by tohle náš Hobitín?



Čím dál častěji kolem sebe slyším, že Česko je Hobitín a Evropa by si v mnohém měla vzít příklad z Asie. Řada asijských států zažívá ekonomický i technologický boom. Za několik desítek let se dostaly ze dna mezi nejbohatší země světa a vypadá to, že jejich růst ještě nedosáhl vrcholu. Evropa mezitím stagnuje, dusí se  pod regulacemi a její firmy mizí z žebříčků největších podniků na světě. Už méně se ale mluví o tom, jakou cenu asijské země musely za rychlý růst zaplatit. 

Čínská lidová republika

Krátce po smrti Mao Ce-tunga byla Čína na dně. Patřila mezi deset procent nejchudších zemí na světě. Obchod s okolním světem byl vzhledem k velikosti státu zanedbatelný. Po experimentech s Velkým skokem a velkou kulturní revolucí neexistovalo v Číně soukromé podnikání a ekonomiku pevně držela v rukou komunistická strana se svými pětiletkami. 

Není divu, že nikomu nepřišlo zajímavé v zemi pořádně investovat až do příchodu reformátora Teng Siao-pchinga (1976 až 1990). Ten začal sešněrovanou ekonomiku uvolňovat. Čínu otevřel světu s výhodnou nabídkou levné pracovní síly a nízkou mírou regulací. Z asijské země se během několika desítek let stala obří světová továrna, což nakoplo její růst až do současnosti, kdy Peking může soupeřit s ostatními světovými velmocemi. V historii jsme nebyli svědky tak rychlého ekonomického růstu, jaký ukázala Čína.

Ale za jakou cenu?


Pornhub je viníkem i obětí. Jeho trest pomohl české konkurenci, která má stejné problémy se zákonem



Před dvěma lety jeden komentář změnil pornoprůmysl. I když vyšel v zahraničním The New York Times, měl viditelný dopad i na Česko, kde přímo u Václavského náměstí sídlí jedna z nejnavštěvovanějších pornostránek na světě –Xvideos. Byznys s obsahem pro dospělé se dostává čím dál více pod regulaci úřadů a vznášejí se i zásadní otázky, zda není pornobyznys na internetu od samého počátku špatně nastavený.


Investice z Pekingu začaly proudit do západní kultury. Ohrožuje to svobodu slova



Peking zavelel, aby čínské firmy více investovaly do západního kulturního a zábavního průmyslu. Ten zahrnuje třeba filmy, hudbu a počítačové hry. Tohle přesměrování investic má Číně pomoci zvyšovat ve světě svůj měkký vliv. První příklady nové strategie jsme mohli zaznamenat už i v Česku, kde se gigant Tencent stal minoritním akcionářem v herním studiu Bohemia Interactive.

V USA jdou tyto snahy ještě dál a v demokratické zemi kvůli čínským penězům vzniká tlak na autocenzuru. O tom, zda nové filmy doputují na čínský trh, může rozhodnout vyjadřování o Tchaj-wanu jako o svobodné zemi, podpora Tibetu může udělat i ze známé hollywoodské hvězdy disidenta bez nabídek práce. Čína vysílá jasný signál: Chcete na náš trh? Přijměte naše vidění světa, nebo alespoň mlčte o věcech, které se nám nehodí.


(AUDIO) S Petrem Ludwigem: O restartu v Nepálu a proč lidé ztrácí v práci smysl


 


Petr Ludwig patřil v Česku mezi nejviditelnější tváře během pandemie koronaviru. Upozornil na sebe kampaní #RouskyVsem, kterou se pak povedlo předělat i do mezinárodní verze #Masks4All. Později se stal terčem hejtů a na chvíli se musel stáhnout ze sociálních sítí. Letos se snažil všechny zkušenosti zpracovat a hlavu si mimo jiné odjel vyčistit i do Himálaje, který na něj zapůsobil.

Petra Ludwiga jsem se zeptal:

·       Jak se s odstupem dívá na minulý rok?

·       Proč je vděčný Mikýřovi za parodické video?

·       Proč upravil své působení na sociálních sítích?

·       Jaké to je ocitnout se spontánně v Himálaji a v čem ho nehostinná země inspirovala?


Babiš se začal zaměřovat na mladé. Na Schillerovou jsem po setkání změnil názor, říká youtuber Špaček, který se pustil do politické satiry



Objevuje se u Mikýře a nedávno ho na Twitteru chválil i Janek Rubeš. Jan Špaček se na rozdíl od většiny youtuberů vrhl na politickou satiru a minimálně na TikToku s ní má velký úspěch. Rozhovory mu dal Andrej Babiš i Alena Schillerová, kteří jsou pro řadu novinářů nedostupní, protože s nimi odmítají mluvit. Štáb pořadu Fabulace Jana Špačka objíždí od minulého roku politické meetingy a ptá se voličů a politiků na jejich názory. Tím pomalu skládá mozaiku, která řadě mainstreamových médií může unikat. A navíc je to sranda.

V rozhovoru se dozvíte:

●     Jsou Fabulace Jana Špačka Česká soda pro generaci Z?

●     Proč Babiš nedá rozhovor novináři, ale youtuberovi ano?

●     Proč je pro mladé tvůrce zajímavý TikTok?

●     Dá se ještě dnes prorazit na youtube?

Položím ti trochu boomerskou otázku. Děláš Českou sodu pro generaci Z?

Myslel jsem si, že taková otázka přijde. Řeknu: Ne. Česká soda mi vlastně nic moc neříká. Viděl jsem ji, ale půlku těch věcí nechápu a půlku nedocením. Spíš se mi zdálo, že je postavená na absurdním humoru než na politické satiře. Pokud se bavíme o české skečové komedii, tak se vždy řeč stočí na Českou sodu, jako kdyby tu za dvacet pět let nic nového a zajímavého nevzniklo. Nikdo se nevrací k ničemu jinému než k České sodě, která je ale už prastará. Navazovat se na ni ani moc nedá.

Proč?


(AUDIO) S Tržilem o podcastech: Chcete sledovaný podcast? Pozvěte si Radovana Vávru


 


AUDIO: Není moc lidí, kteří by mohli říct, že podnikají v podcastech. Dan Tržil je jedním z průkopníků tohoto formátu v Česku a dnes radí firmám a jednotlivcům, jak spustit svůj vlastní pořad. Svůj vlastní podcast s názvem Proti proudu vydává už od roku 2016 a vystřídaly se v něm různé výrazné osobnosti veřejného prostoru.  

V rozhovoru jsme s Danem Tržilem rozebírali:

  • Co stojí za boomem podcastů?
  • Co pro podcastový svět znamená Radovan Vávra?
  • Etika a novinařina v českých podcastech. O čem se nemluví, ale řada tvůrců to dělá?
  • Jaký je recept na úspěšný podcast?
  • Splaskne brzy podcastová bublina?

S Tržilem o podcastech: Chcete sledovaný podcast? Pozvěte si Radovana Vávru



Není moc lidí, kteří by mohli říct, že podnikají v podcastech. Dan Tržil je jedním z průkopníků tohoto formátu v Česku a dnes radí firmám a jednotlivcům, jak spustit svůj vlastní pořad. Svůj vlastní podcast s názvem Proti proudu vydává už od roku 2016 a vystřídaly se v něm různé výrazné osobnosti veřejného prostoru.  

V rozhovoru jsme s Danem Tržilem rozebírali:

  • Co stojí za boomem podcastů?
  • Co pro podcastový svět znamená Radovan Vávra?
  • Etika a novinařina v českých podcastech. O čem se nemluví, ale řada tvůrců to dělá?
  • Jaký je recept na úspěšný podcast?
  • Splaskne brzy podcastová bublina?

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi. Chtěl bych tento formát přinášet častěji, abyste si mohli volit, jak chcete obsah konzumovat. Odkaz na přehrání naleznete pod paywallem.


Outsideři vrací úder a nastavují nám zrcadlo



V seriózních médiích byste články o ní hledali marně. TikTok a YouTube jsou jí ale plné. Nejdiskutovanější influencerkou v Česku se v posledních týdnech stala Shopaholicadel. Nepleťte si ji se Shopaholic Nicol, která byla třeba v realityshow Survivor nebo dělala osvětovou kampaň pro Člověka v tísni. 

Shopaholicadel dokonale hackla algoritmus TikToku a recept na pozornost. Stala se kombinací memu, nenáviděné osoby i oběti. Nebýt dnešní doby a digitálních médií, nikdy by se jí to nepovedlo, i když se o to v minulosti snažila. Shopaholicadel chtěla být odmalička slavná. Šla do Superstar. Tam předvedla hrozný výkon a na chvíli na sebe strhla pozornost v Hvězdné pěchotě ­– výběru nejhorších účastníků soutěže. Pak to zkoušela s Poštou pro tebe. Opět se jí dostala chvilka pozornosti, ale v televizní době pěti minut slávy to bylo maximum.

Loni to Shopaholicadel zkusila jinak a založila si TikTok. Dokonalý generátor pozornosti, kde si i outsider může zkusit, jaké je být hvězdou. Začala na tuto sociální síť pravidelně přispívat. Její život s duševní nemocí, která se projevuje výkyvy nálad a zvláštním životním stylem, poutal čím dál větší pozornost. Shopaholicadel si například „adoptovala“panenku Markétku, o kterou se starala, jako kdyby byla živá.

Když jednoho dne streamovala na TikToku, zeptal se jí jeden z diváků: „Upadla už Markétce někdy hlava?“, načežShopaholicadel vybouchla a poslala tazatele do patřičných mezí: „A přijde ti normální tohle psát, d*bile?“ Hláška se stala na TikToku trendem, lidé začali zvukový záznam její hněvivé reakce používat u svých videí, což k sobě podobně jako hashtag videa páruje, anebo původní zdroj přímo parodovat. 

Shopaholicadel se postupně splnil sen, který v televizi uskutečnit nemohla – stala se slavnou influencerkou. Tentopocit v ní živili uživatelé, kteří ji ironicky „podporovali“, i narůstající počet hejtrů, které nenechávala chladnými.

Na příběhu Shopaholicadel je jasně vidět síla TikToku, který dokáže během chvilky vygenerovat extrémní sledovanost, co už se nedá ubrzdit. Ještě nedávno se Adel mohla chlubit 240 tisíci sledujícími. Z přezdívky Shopaholicadel se stal na TikToku #hashtag. Videa, která pod sebou sdružuje, mají nyní dohromady 438 milionů přehrání!

Žena s duševní nemocí se kvůli svému projevu a výkyvům nálad stala boxovacím pytlem velké části českého internetu. Influenceři trend kvůli sledovanosti cynicky živili a vydávali se třeba za Adeliny kamarády. Jako každá vlna na sociálních sítích měla i tato několik fází. Nadšení z nového trendu, vlna hejtů, která následně přejde do moralizování, že už ta kritika stačila. 

K tomu se přidaly i youtuberské a influencerské „investigace“. Ty vypadají tak, že když se influencerům někdo anonymní představí jako známý Shopaholicadel a píše jim do zpráv peprné detaily z jejího života, ověřování odbydouprohlášením, že informace nemusí být pravdivá – jenže dav lačný po drbech ji bere často jako fakt. Klasicky se tu ukazuje, proč influenceři nejsou novináři a jejich reakční videa nejdou nad úroveň drbání v hospodě.

V jednu chvíli se začaly vedle hashtagu Shopaholicadel objevovat další jako: #SrpenBezAdel. Za pár dní žena ztratila téměř třetinu sledujících a propadla se na (i tak vysoké) číslo 170 tisíc.

Takovou míru hejtu je těžké zvládnout. Odvrácenou stranou pozornosti reflektorů tiktokového algoritmu je i fakt, že vás lidé poznávají na ulici. Kritika se zvrhává ve výhrůžky, nevyžádané sledování a přání smrti. Populárním se stalo třeba plánování pohřbu Shopaholicadel na živém streamu, což už naráží na hranice toho, kdy by případ měla prověřovat policie – pokud by se takovými výroky člověk cítil ohrožen, dají se považovat za nepřímou výhrůžku a tedy až trestný čin. 

Algoritmus TikToku popohání bezprecedentní motor na slávu a nenávist, který svádí k tomu, aby se na vlněpopulárního tématu svezli i další pozornosti chtiví lidé. Množství obsahu, který TikTok doporučuje, aniž byste na určité tvůrce měli vazby, je mnohem větší než třeba u Facebooku či Instagramu. Vše řídí algoritmus, do kterého nikdo nevidí. Ten určuje, o čem se bude mluvit. A jaký příběh se vám vryje do hlavy.